Banner

Galerie fotografií

Konference Blansko 2013 - Vybrané abstrakty PDF Tisk
Autor: Ing. Jan Foller   

V tomto článku zveřejňujeme vybrané abstrakty přednášek z konference Řešení extrémních požadavků na čištění odpodních vod, Blansko 2013


Tento přehled „abstraktů“ je spíše informativním komentářem odborného garanta akce k většině odborných referátů a neobsahuje abstrakty všech přednášek, které byly v programu konference předneseny. Je to dáno především tím, že mnozí autoři dodali až úplný referát bez abstraktů nebo zde nejsou uvedeny obsahy přednášek vyloženě komerčního charakteru případně takové, jejichž téma se výrazně odchyluje od nosného programu konference. Ve sborníku konference jsou uvedeny samozřejmě všechny přednesené referáty a další.

Křtinský a Jedovnický potok – znečištění a zdroj pitné vody
Gruberová E.

Příspěvek se zabývá problematikou ochrany vod v povodí Jedovnického a Křtinského potoka, odvodňující střední část CHKO Moravský kras. Potkává se zde několik antropogenních vlivů, které negativně působí na ochranu bioty, jeskyní a ochranu zdroje pitné vody. Příspěvek se snaží dát do souvislosti dostupné aktuální a dřívější výzkumy o kvalitě vod na zmíněných vodních tocích. Přestože se o problémech souvisejících s kvalitou vody v Jedovnickém a Křtinském potoce hovoří již dlouho, je tento problém stále aktuální, protože bohužel k žádnému zlepšení stále nedochází.

Kvalita povrchových vod v povodí Moravy
Kosour D., Procházková L., Lošťáková Z.

Na základě získaných výsledků analýz PMO každoročně vyhodnocuje současný stav srovnáním s limity platných právních předpisů. Cílem tohoto hodnocení je ukázat aktuální jakost povrchových vod a její vývoj v posledním období. Důraz je kladen zejména na základní ukazatele určující organické znečištění a obsah živin, který je problematický ve vztahu s eutrofizací toků a nádrží. Právě tento jev je jedním z nejvážnějších problémů současného vodního hospodářství, neboť se dotýká v podstatě celé společnosti, ohrožuje její základní potřeby a jeho odstranění vyžaduje enormní finanční a technické prostředky.

Identifikace zdrojů znečištění v povodí vodárenské nádrže Švihov
Pečenka M., Martínek F., Hrušková P., Wanner J.

Referát přináší informaci o dosažených výsledcích rozsáhlého terénního výzkumu sledujícího vliv registrovaných a zvláště neregistrovaných zdrojů znečištění v konkrétním povodí vodárenské nádrže a kvantifikuje případný podíl těchto zdrojů na vnosu znečištění, především nutrienty.

Využití ekologicky šetrných nanotechnologií a biotechnologií pro čištění odpadních, podzemních a povrchových vod
Černík M., Zbořil R.

Nanotechnologie a biotechnologie jsou perspektivní technologie čištění různých typů vod podzemních, které jsou znečištěné bývalou neekologickou průmyslovou výrobou, odpadních z průmyslových výrob, povrchových, znečištěných antropologickou zátěží, či pitných se specifickým typem znečištění, např. arzénem. V rámci těchto metod došlo v posledních letech k výraznému pokroku v použití elementárního nanoželeza, jako představitele aplikovaných nanomateriálů. Vedle této technologie existují však i další nanotechnologie např. použití ferátů, nanočásticových sorbentů, nanovlákenných struktur pro čištění odpadních vod či pro zlepšení membránových technologií. Tento příspěvek nejen hodnotí současný stav těchto metod, ale ukazuje i perspektivu využití těchto technologií v blízké budoucnosti.

Rizikovost průmyslových vod na jejich čištění v komunálních ČOV a podmínky kanalizačních řádů pro jejich vypouštění do kanalizace a kontrolu
Vorálek J.

Předmětem přednášky jsou některé negativní vlivy a rizika vybraných průmyslových odpadních vod při jejich čištění v komunálních ČOV a doporučené podmínky pro vypouštění a předčištění těchto vod do kanalizací pro veřejnou potřebu, včetně těch legislativních a smluvních. Uvedeny jsou i výsledky monitorování jakosti produkovaných a vypouštěných průmyslových vod. Poznatky jsou čerpány z průmyslových odvětví v lokalitách provozovaných Vodárenskou akciovou společností a.s. a zde vznikajících typů odpadních vod. Mezi nejvýznamnější patří v regionu potravinářská výroba (masozávody, mlékárny, pivovary) a strojírenství (galvanická výroba, kovovýroba). Prezentovány jsou také hlavní podmínky a limity kanalizačních řádů, včetně vymezení rizikových a závadných látek. V návaznosti na působnost kanalizačních řádů a typické charakteristiky jednotlivých druhů průmyslových odpadních vod je popsáno hlavní zaměření kontrol vypouštění odpadních vod do kanalizace u znečišťovatelů a hlavní zásady a podmínky pro vypouštění a předčištění těchto vod.

Iron salts to control odour and corrison in waste water treatment
Jereb A.

Referát zahraničního hosta přináší informace o řešení eliminace zápachu ve stokových sítích, jehož vznik je spojen s velkou dopravní vzdáleností splaškových odpadních vod při odkanalizování velkých oblastí. Je diskutován mechanismus vzniku zápachu při samovolném rozkladu dopravovaných splaškových vod a s ním spojená další rizika – především koroze. Význam použití železitých solí při eliminaci zápachu je demonstrován na výkladu chemického principu blokování důsledků biochemického mechanismu oxidace vzniklého sulfanu na kyselinu sírovou, která může být příčinou koroze materiálů stokových sítí. Vzniklý sulfid železa je potom reoxidován v oxické části biologických čistíren odpadních vod.

Praktické možnosti využití nanočástic železa k čištění podzemních vod
Hrabal J. , Bartošová D.

Tématem příspěvku je prezentace konkrétních příkladů využití nanočástic železa nebo jejich kombinace s dalšími vhodnými látkami pro reduktivní degradaci kontaminace v podzemních vodách. Popsány jsou konkrétní technologické postupy na dvou lokalitách s odlišnou geologickou stavbou a zhodnoceny reálné možnosti a případná rizika použití chemicky podporovaných in situ reduktivních sanačních technologií k čištění podzemních vod.

Zkušenosti s čištěním odpadní vody z elektrotechnického průmyslu na městské ČOV Lanškroun
Fiedler L., Vágner I.

V příspěvku je diskutován projekt zvýšení kapacity komunální čističky odpadních vod v Lanškrouně pomocí aerace čistým kyslíkem, jež byla vyvolána potřebou a snahou místního významného producenta elektronických součástek společnosti AVX, s.r.o. snížit resp. odstranit emise metanolových par do ovzduší. Jelikož je známo, že toxicita metanolu na vodní organismy je ve srovnání s působením na člověka významně nižší, bylo – po pečlivém zvážení aplikace jiných technologií separace a likvidace metanolových par (např. katalytického spalování, kryogenní kondenzace, aj.) – rozhodnuto o likvidaci metanolu na komunální ČOV.

Provozování čistíren odpadních vod na Mikulovsku během vinařské kampaně
Dubina O.

Na základě bohatých provozních zkušeností s provozováním biologických čistíren odpadních vod ve známé vinařské oblasti jsou v referátu popsány praktické důsledky výroby vína na stabilitu provozu těchto zařízení. Diskutována jsou témata: Mikulovský region a vinařství, čistírny odpadních vod v regionu, průběh vinařské kampaně, laboratorní rozbory vinařských vod, CHSKCr na přítocích na čistírny odpadních vod a související problémy způsobené látkovým zatížením těmito vodami na přítoku. Zmíněna jsou i doporučená opatření provozovatele během kampaně.

Vliv technologických odpadních vod z úpravy pitné vody na provoz kanalizace a ČOV
Foller J., Jedličková Z., Jílek T., Linhartová L., Paulenka O.

Vypouštění technologických vod obsahujících železité kaly z úpraven pitné vody, do komunální stokové soustavy nemusí být vždy na škodu, ale může přinášet i jistá pozitiva. Referát přináší některé zajímavé výsledky z konkrétních lokalit a snaží se kvantifikovat i pozitivní efekt využití vodárenských kalů na komunálních čistírnách odpadních vod. Autoři porovnávají dosažené výsledky v účinnosti odstraňování fosforu na čistírnách odpadních vod v situacích, kdy je do kanalizace vypouštěna určitá část vod z praní filtrů na úpravnách pitné vody s účinností simultánního srážení za srovnatelných technologických podmínek bez těchto vod.

Provozní zkušenosti s biologickým odsiřováním bioplynu
Jeníček P., Horejš J. 

Současné výzkumy ukazují, že anaerobní rozklad organických látek lze jako technologii pro výrobu bioplynu úspěšně provozovat zdánlivě paradoxně i v přítomnosti omezeného množství kyslíku. Tato takzvaná mikroaerační technologie dokáže s vysokou účinností odstraňovat sulfan z bioplynu. Jednou z často uváděných nevýhod této technologie byl nedostatek provozních zkušeností. Tento příspěvek hodnotí desetileté provozní zkušenosti s touto technologií z 22 lokalit z toho 19 jsou čistírny odpadních vod a 3 bioplynové stanice.

10 let zkušeností s technologií dezintegrace kalů ultrazvukem  –  rentabilní optimalizace vyhnívání kalu
Eder B.

Referát zahraničního hosta informuje o zkušenostech s využitím původní patentované technologie desintegrace přebytečného kalu z komunálních ČOV ultrazvukem a o jeho technologických a případných ekonomických výhodách.

Dávkování chemikálií do zařízení a okruhů ČOV pomocí statických směšovačů
Ditl P., Rieger F.

Problematika míchání byla v procesu čištění komunálních odpadních vod dlouho přehlížena a opomíjena. Se zvyšujícím se zájmem o účinné srážení fosforu, které lze popsat jako „řízenou krystalizaci, stoupá také zájem o řešení míchadel pro tyto reaktory. Jsou uvedeny základní principy funkce statických směšovačů, hlavní typy využívané v ČR a oblasti aplikací, pro které jsou statické směšovače vhodné. Dále jsou uvedeny zásady pro výběr směšovačů a základní výpočtové vztahy pro jejích návrh. Jednotlivé body budou v přednášce rozvedeny a diskutovány ve světle současných zkušeností.

Problematika spojená s požadavkem "malých“ průtoků při čerpání odpadní vody
Hodaň V., Kincl O., Melichar J.

Vliv malých průtoků na návrh čerpacích stanic a provozní spolehlivost čerpání, s důrazem na diagram čerpání, velikost a tvar čerpací jímky a především zajištění požadované rychlosti/unášecí síly ve výtlačném potrubí. Dodržení požadavků/doporučení souvisejících norem ČSN (ČSN EN 752, ČSN EN 12255, ČSNEN 1671 a dovolený/doporučený pracovní rozsah odstředivých čerpadel dle ČSN ISO 10816), ATV a zahraničních zkušeností. Vliv čerpání na kvalitu a kvantitu. Optimalizace čerpacího cyklu na základě matematické simulace, racionálně empirických postup a analýzy LCC.

Řešení strojního zpracování kalů na malých ČOV
Ševčík J.

Řešení kalových koncovek malých ČOV má svoje specifika a má značný dopad na celkovou ekonomiku provozu ČOV. Článek popisuje strojní zařízení pro zahuštění a odvodnění kalů a porovnává dosažené provozní výsledky na komunálních čistírnách.

Poloprovozní ověření ozonizace k předčištění průmyslových odpadních vod
Pešoutová R., Hlavínek P.

Čištění průmyslových odpadních vod s sebou přináší velmi specifické problémy. Tyto vody často obsahují nebezpečné toxické a perzistentní organické sloučeniny, které jsou biologickými metodami čištění těžko odstranitelné a kumulují se v čištěných vodách a i v čistírenském kalu. Z řady možných technologií pro čištění odpadních vod se jako slibné jeví pokročilé oxidační procesy založené na použití ozonu. V příspěvku jsou zpracovány výsledky z poloprovozního testování ověření ozonizace k předčištění surových odpadních vod z textilního průmyslu. Cílem testování bylo zjistit, zda je možné dosáhnout odbarvení odpadních vod, zvýšit jejich biologickou odbouratelnost a tím zlepšit efektivitu následného biologického čištění. Z dosažených výsledků byl patrný výrazný úbytek zabarvení o téměř 70 %. Nicméně bylo dosaženo pouze nízkého odstranění CHSK. Vliv ozonizace na odstranění CHSK a zvýšení biologické odbouratelnosti byl nízký. Průměrná hodnota odstranění CHSK dosáhla 13 %.

Extrémní požadavky na mechanický stupeň čištění
Herman D., Janda V.

Příspěvek uvádí specifické požadavky malých komunálních ČOV se zaměřením na mechanický stupeň čištění. Jsou zde uvedeny možné důsledky nedostatečného předčištění odpadních vod. Následuje návrh řešení. Druhá část textu předkládá řešené specifické instalace doplněné o stručný popis specifik se zaměřením na komunální i průmyslové aplikace mechanického čištění vod.

Výroba stlačeného vzduchu a jej matematicko-fyzikálne vyjádrenie
Búda T.

Je třeba lépe znát i teoretickou problematiku spojenou s funkcí nebo s provozem technických zařízení ČOV, která mají vliv na energetickou náročnost a ekonomiku provozu. Tématem této přednášky je sumarizovat možné zdroje výroby stlačeného vzduchu, jako jednohoho z energeticky největších spotřebičů elektrické energie na ČOV a vyjádření souvislostí z matematicko-fyzikálního hľadiska.

Vývoj nanovlákenných nosičů biomasy pro biologické čištění odpadních vod
Křiklavová L., Novák L., Dub T., Kortusová D., Lederer T.

Čištění odpadních vod v biologických systémech kombinujících suspenzní a biofilmovou kulturu mikroorganismů má řadu procesních výhod. Mezi nejdůležitější patří vyšší koncentrace, doba zdržení biomasy a udržení pomalu rostoucích mikroorganismů v systému. Biologické systémy fixující biomasu na pevných nosičích mají obvykle dvě základní konstrukční podoby reaktorů: s instalací pevně kotvených nosičů biomasy nebo s použitím nosičů biomasy ve formě tělísek vznášejících se v kapalině ve fluidním loži (typ MBBR technologie). V obou případech je nutné použití takových materiálů a struktur, které umožňují optimální podmínky pro zachycení, růst a obnovu biofilmových povrchů. Tato publikace shrnuje výsledky vývoje speciálních nosičů biomasy s využitím nanovláken resp. nanotechnologií při konstrukci nosičů biomasy a srovnává je s nosiči vyvinutými na bázi umělých hmot.


Membrány, novinky a nové možnosti jejich použití
Lev J., Plotěný K., Vinklárková D., Holba M.

Kontaminace vod mikrobiálním znečištěním může být zdrojem vážných zdravotních omezení. Odpadní vody představují velký zdroj tohoto znečištění, a vypouštění nedokonale vyčištěné vody představuje riziko pro životní prostředí, zvláště v krasových oblastech a dalších citlivých oblastech. Řešení vhodné pro úpravu těchto vod nabízejí membránové systémy, které svými filtračními parametry umožňují odstranění velmi malých částic, včetně bakterií. V uvedeném příspěvku jsou vyhodnocovány výsledky mikrobiálního odstranění v případě stávajících provozů a dále diskutovány s laboratorními výsledky při použití nanovlákenných filtračních materiálů, které nabízejí alternativu ke klasickému MBR systému. Výsledky provedených měření ukazují vysokou čistotu upravené odpadní vody, jež dosahuje parametry vody pro další používání dle platné legislativy. Diskutovány jsou také další možné aplikace MBR systémů a dalších filtračních technologií s využitím nanovlákenných filtrů pro úpravu dalších typů, mikrobiálně znečištěných vod. Cílem tohoto příspěvku je ukázat další možnosti využití membránových technologií k odstranění mikrobiálního znečištění z vody, představit výsledky provedených měření z praxe a ukázat perspektivy využití nových alternativních filtračních technologií na bázi nanotechnologií.